Metodické kabinety pro DVPP
v Karlovarském kraji

Práce s herbářem trochu jinak

Autor: Ladislav Hlavatý

Mým cílem bylo dokázat dětem, že botanika není nezáživná věda a že pracovat různými způsoby s herbářem může být zajímavé i naučné zároveň.



Opakuje se to každý rok. Je začátek září, úvodní hodina přírodopisu 7. ročníku. Učitel seznamuje žáky s tematickým plánem, který je v průběhu školního roku čeká. Hlavní téma prvního pololetí zní "Obratlovci". Žáci se předhánějí, jaký referát budou přednášet, těší se, jaké doma chované zvíře donesou na ukázku do školy a jsou zvědavi na laboratorní práce s mikroskopem, kdy budou pozorovat rybí šupiny, hadí kůži nebo ptačí pírka. O zvířatech se zkrátka učí téměř samo. Náhle nálada ve třídě značně poklesne. To se děti dozvědí, co je čeká v druhém pololetí. Botanika. Pojmy jako asimilační pletivo, fotosyntéza nebo oddenková hlíza mnoho zábavy žákům nenabízí. Ano, pár přírodovědných nadšenců se těší, až bude sbírat kytičky do herbáře, ale co ostatní?

Cíl práce

Mým cílem bylo dokázat dětem, že botanika není nezáživná věda a že pracovat různými způsoby s herbářem může být zajímavé i naučné zároveň. Záměrem bylo v průběhu tří let vytvořit školní nástěnný herbář na alespoň 10 panelech a školní knižní herbář s minimálně 100 rostlinami, převážně léčivými. Dále metodicky a odborně pomoci žákům při tvorbě jejich vlastních herbářů a co nejvíce se pohybovat v přírodě formou exkurzí a kempů. Záštitu celému plánu pak měl dodat botanický kroužek, kde žáci zpracovávali nasbíraný materiál a postupně tvořili své i školní herbáře. Většinu vytvořených prací souvisejících s tvorbou herbářů jsem chtěl převést do digitální podoby tak, aby byla případným zájemcům snadno dostupná. Proto byl vytvořen e-learningový kurz s názvem Léčivé rostliny Karlovarska, který je volně přístupný na stránkách naší školy.

Tvorba žákovských herbářů

Žáci byli nejdříve seznámeni s tím, že žákovský herbář musí obsahovat minimálně 30 herbářových položek, kdy žáci budou rostliny jednak sbírat, lisovat a vlepovat do připravené šablony (viz obr. č. 1) a také fotit, překreslovat a získávat informace o léčivých účincích daných rostlin (viz obr .č. 2). Šablony, podle kterých měli žáci herbáře vytvářet, byly uloženy v již zmiňovaném e-learningovém kurzu. Žáci si je tedy stáhli do svého počítače a postupně vyplňovali.

Herbář        

Obr. č. 1 (Šablona na vylisovanou rostlinu)

Herbář

Obr. č. 2 (Šablona na vyfocenou a nakreslenou rostlinu)

Žáci také dostali seznam přibližně 200 rostlin (zejména léčivých) z různých lokalit Karlovarska, ze kterého měli vybírat rostliny do svých herbářů. Hlavním úkolem žáků bylo rostliny v přírodě najít, utrhnout a doma řádně vylisovat. Poté je na botanickém kroužku pod odborným dohledem pedagoga za pomoci botanického klíče či internetových herbářů správně určit. Údaje o rostlinách (český název, latinský název, čeleď, naleziště, jméno sběratele, datum sběru) žáci vpisovali do svých šablon, které po dokončení poslali na e-learningový kurz. Po nezbytné kontrole a případné opravě byly šablony pedagogem vytištěny na čtvrtku A4 a navráceny žákům. Ti potom doma nalepili zkontrolované vylisované rostliny pomocí tenkých proužků průhledné izolepy na vytištěné čtvrtky a první část herbář měli hotovou (viz obr. č. 3).

Herbář  

Herbář            

Obr. č. 3 (Ukázky vylisovaných rostlin ze žákovských herbářů)

Když žáci trhali rostliny do první části herbáře, měli rovněž za úkol ještě před utrhnutím je vyfotit. Další práce je pak čekala s překreslováním rostlin, jejichž obrázky si většinou našli na internetových herbářích nebo měli k dispozici knižní publikace s rostlinami na botanickém kroužku. Tam si také mohli obrázky naskenovat do elektronické podoby. Do připravené šablony poté vložili vlastní fotografie a naskenované obrázky. Pokud měla daná rostlina v jejich herbáři léčivé účinky, doplnili je do příslušné kolonky. Takto hotovou práci opět odevzdali na e-learningový kurz a herbářové položky jim byly následně barevně vytištěny a vráceny (viz obr. č. 4). Do pevných desek pak žáci vložili fólie s oběma částmi herbáře a mohli ho hotový odevzdat pedagogovi.

Herbář

Herbář 

Obr. č. 4 (Ukázky vyfocených a překreslených rostlin ze žákovských herbářů)

Tvorba školního herbáře v nástěnné podobě

Příprava na tvorbu panelů s rostlinami probíhala především na vícedenních přírodovědných kempech a jednodenních exkurzích. Žáci sbírali rostliny na pěti různých lokalitách – v Poohří, v Krušných horách, ve Slavkovském lese, v Doupovských horách a v samotných Karlových Varech. Na těchto různých stanovištích také rostliny fotili a na botanickém kroužku pak zpracovávali získaný materiál. Určovali a poznávali rostliny podle botanického klíče, sušili a lisovali nasbírané rostliny, získávali informace o léčivých účincích rostlin a překreslovali byliny, keře i dřeviny z různých internetových herbářů. Po zpracování dostatečného množství materiálu pak došlo k samotné tvorbě nástěnného herbáře. Bylo vytvořeno 16 různě tematických panelů (viz obr. č. 5) – listnaté stromy, keře, koření, bylinky, přísně chráněné rostliny, ovocné stromy, plevel, invazní rostliny, trávy, léčivé rostliny apod., které byly umístěny na chodbách školy.

Herbář

Herbář

Obr. č. 5 (Ukázky vytvořených nástěnných panelů s rostlinami)

Tvorba školního herbáře v knižní podobě

Jelikož se veškeré materiály ze žákovských herbářů a nástěnných panelů převáděly do elektronické podoby, bylo pak snazší vytvářet velký školní herbář v knižní podobě. Přesto pro 150 rostlin, které se v herbáři měly objevit, bylo potřeba ještě nějaký materiál získat. A tak byli žáci pozitivně motivováni formou celoškolní botanické olympiády, kdy se soutěžilo o nejlepšího botanika a nejlepší botanický tým. Žáci dostali seznamy chybějících rostlin a začali sbírat, fotit, překreslovat a vytvářet texty do herbáře. Za každou práci pak dostávali body a na konci školního roku získali nejúspěšnější soutěžící od vedení školy hodnotné věcné ceny. Zpracovaný materiál byl poté vložen do samotného herbáře, ve kterém již byly osnova, forma řazení rostlin či grafický vzhled vytvořeny předem. Tímto způsobem vznikl elektronický herbář rostlin Karlovarska a po jeho vytištění také jeho knižní podoba (viz obr. č. 6).

Herbář

Herbář  

Obr. č. 6 (Ukázky rostlin z velkého knižního herbáře)

Závěr

V průběhu tří let bylo vytvořeno více než 100 žákovských herbářů, přes 5000 jednotlivých herbářových listů, 16 nástěnných panelů s více než 130 rostlinnými druhy, velký knižní herbář s přibližně 150 položkami a přibližně stejně obsáhlý herbář v elektronické podobě. Žáci se také aktivně zúčastnili přírodovědných kempů v různých lokalitách Karlovarska a nasbírali spoustu znalostí na botanickém kroužku. Pevně věřím, že většina z nich pochopila, že botanika není nezáživná věda.



| Redaktor: Petr Chlebek | Vydáno dne 08. 10. 2014 | 8277 přečtení | Tisk |
[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 9] 1 2 3 4 5