Potřebujeme ještě při výuce zeměpisu atlasy?

Autor: Vít Dvořák

Ač se zdá, že se postupně blíží konec používání atlasů při výuce, stále v nich nacházíme velký potenciál.

Školní atlas představuje publikaci s obrovským množstvím informací. Současné děti práci s ním příliš v lásce nemají. Domnívám se, že je to způsobeno jejich nízkou gramotností práce s nimi. Atlasy pro ně představují soubor velkého množství údajů, ve kterých se těžko orientují.

 Obr. 1. Školní atlasy vydané Kartografií Praha (Foto autor)

V minulosti bylo používání atlasů ve výuce zeměpisu nepostradatelnou pomůckou. Dnes, při rozvoji IT ve školách, se naskytuje mnoho příležitostí, jak se dá atlas doplnit či úplně nahradit. Například společnost TERRA-KLUB nabízí k prodeji Školní atlas dnešního světa v tištěné i digitální podobě. Tento trend zdigitalizování map bude určitě pokračovat. Na některých školách, zvláště středních, již padl hlavní limitující faktor - přístup žáků k síti pomocí bezdrátového připojení. S dostatečným množstvím IT tak lze papírové učební materiály zcela nahradit. Používání moderních technologií v zeměpise usnadňují také vypsané projekty ESF, které umožňují na její nákup čerpat peníze.

Proti používání atlasu hovoří i jeho vyšší cena, která se delší dobu drží na stejné úrovni. Pokud bychom chtěli, aby každý žák na druhém stupni měl vlastní publikaci, vyjde jejich nákup na několik desítek tisíc korun. Při klasické životnosti učebnic pět let a výši příspěvku státu na pomůcky jsou tyto náklady neúnosné. Dalším negativem je hmotnost atlasu, která zbytečně zatěžuje školní brašny.

Čím tedy nahradit či doplnit atlasy?

Existuje již celá řada výukových programů, které přibližují dnešním dětem výuku zeměpisu. Na internetu můžeme najít mnoho stránek, zabývajících se geografickou tematikou či přímo zobrazováním map. Vše naráží na nutnost mít při výuce k dispozici IT vybavení.

Asi nejdostupnější je server mapy.cz. Jeho výhodou je velké přiblížení oblasti, které v atlase nenajdeme. Tato webová stránka nenabízí pouze mapu obecnou, ale lze libovolně přepínat mezi obecnou, zimní, leteckou a turistickou se znázorněnými vrstevnicemi. Tato kombinace map je vhodná k výuce práce s mapou, neboť přispívá k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

V praxi se mi vyplatilo porovnávat snímky ze serveru  mapy.cz se snímky z aplikace Google Earth. Snímky jsou různého data a žákům lze ukázat změny na povrchu v krátkém časovém horizontu. Obzvláště působivé jsou proměny krajiny způsobené povrchovou těžbou. Nevýhodou je, že je potřeba si náhled předem připravit. Časové změny umožňuje již samotná aplikace Google Earth, stačí změnit datum snímku vyvoláním časové osy v levé spodní části okna.

Obr. 2 a 3. Postup těžby hnědého uhlí u Lomnice na Sokolovsku

Google Earth je výborný pomocník pro výuku zeměpisu. Tento volně šiřitelný software umožňuje prohlížet různá místa na Zemi, zvláště některá lze díky velkému rozlišení přiblížit do velkých detailů.  Velká města a známé stavby jsou zpracovány do 3D modelů. Kromě geografického zobrazení umožňuje program zobrazit názvy měst, států, komunikací. Libovolně lze zadat zobrazení vrstev s určitým tématem. Z velké nabídky jsou zajímavé například fotorealistické modely, snímky NASA a časopisu National Geographic, turistické cíle a řada dalších. Kromě zobrazení souše se lze ponořit i pod hladinu oceánu a prohlédnout si reliéf mořského dna. Zajímavostí jsou pak přidané vraky lodí. V režimu Obloha je uživateli nabídnut živý přenos snímků galaxií, souhvězdí a jiných objektů. V dalších režimech Měsíc a Mars lze zkoumat tato vesmírná tělesa pomocí fotografií NASA. Google Earth je aplikací pracující i v operačním systému Android, lze ho tak mít nainstalovaný i na levnějších tabletech či chytrých telefonech. Stáhnout si jej můžete ve službě Google Play.

Obr. 4 a 5. Staroměstská mostecká věž a „napřímení“ řeky Dyje v aplikace Google Earth

Další zeměpisnou pomůckou je Dnešní svět. Tento výukový program je zaměřený na podporu výuky přírodovědných a společenskovědních předmětů provozovaný akreditovanou společností MŠMT TERRA-KLUB. Navíc je doplněn mnoha tematickými mapami vyjadřujícími vybrané jevy v jejich časovém a prostorovém vývoji. Mezi hlavní výstupy programu patří Školní atlas dnešního světa vycházející v tištěné i digitální podobě. Digitální podoba obsahuje kompletní tištěnou verzi atlasu, doplněnou o animované, interaktivní mapy a schémata. Navíc je rozšířena o tabulkovou přílohu, slovník pojmů, systém vyhledávání a dalšími prvky.

Mezi největší zdroje dat, které by měl moderní učitel zeměpisu užívat, patří Český statistický úřad. Obsahuje údaje jak demografické, tak ekonomické. Právě v současné době finanční krize se tato data rychle mění.

Konkrétním příkladem je ukázka věkové struktury obyvatelstva na stránce http://www.czso.cz/animgraf/cz/. Je zbytečné ukazovat tento graf v několik let staré publikaci, když na stránkách ČSÚ jsou data aktuální. Navíc je doplněn tabulkou s věkovými skupinami. Graf je možné nechat animovat od roku 1945 a jsou na něm vidět změny počtu obyvatel v obdobích 50. a 70. let. Podobné dostupné grafy jsou Projekce obyvatelstva ČR do roku 2101 a Populační vývoj v krajích, 1991-2012. Doporučuji nechat žáky sledovat změny do roku 2101, potom lépe pochopí, jaké důsledky bude mít nízká porodnost v ČR.

Obr. 6. Věková struktura obyvatelstva na webu ČSÚ

Velmi rozsáhlý je geografický portál Zemepis.com s okruhy fyzické, sociální, politické a regionální geografie.  Kromě mapových zdrojů a geografických témat nabízí návštěvníkům i matematickou geografii. Pomocí zadaných hodnot lze snadno zjistit délku rovnoběžky, délku dne či výpočet ortodromy. Pro mě osobně je tento portál velkou zásobárnou map a to především slepých. Malou nevýhodou portálu je na každé stránce přidaná reklama. Takto rozsáhlý web zaměřený na vzdělávání by si určitě zasloužil finanční podporu od některé státní instituce.

Česká geologická služba vykonává státní geologické služby na území České republiky a s nimi související činnosti. Shromažďuje, zpracovává a poskytuje údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích. Úvodní webové stránky jsou http://www.geology.cz/extranet, konkrétní mapová díla z oblasti geologie, pedologie a hydrologie jsou přímo v následujícím odkazu: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace. Je zde možnost zvolit si zobrazené téma, přiblížit hledaný region a zobrazit konkrétní legendu k vybrané oblasti. Geologické mapy nejsou příliš oblíbené, ale pokud si žáci můžou zvolit místní region, je pak pro ně studium mapy zajímavější.

Obr. 7. Geologická mapa města Sokolov

Dalším zdrojem informací je server faostat.fao.org. FAOSTAT je statistická on-line databáze Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Na jejím webu  lze nalézt údaje z oblasti zemědělství v průběhu času. V rozcestníku lze vybrat z více než 200 primárních produktů a vstupních položek týkajících se výroby, obchodu, zdrojů, spotřeby a cen.

Obr. 8. Produkce masa v roce 2012

Poslední z ukázek je Prohlížeč mapových výstupu ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu). Na adrese http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/OMK/mapy/prohlizec.html?map=SRA lze prohlédnout úhrny srážek (hodinové nebo měsíční), teploty vzduchu (průměrné, minimální nebo maximální) či výšku sněhové pokrývky. Sledovat můžeme území během jednoho okamžiku nebo spustit animaci za námi sledované období. Při probírání fyzické geografie je to názorná ukázka, jak pohoří ovlivňuje množství spadlých srážek. 

Obr. 9. Srážkový úhrn na území ČR dne 1. 5. 2014

Závěrem

Ač se zdá, že se postupně blíží konec používání atlasů při výuce, stále v nich spatřuji velký potenciál. Obzvláště při probírání témat, ve kterých je potřeba srovnávat několik různých tematických map zobrazujících stejné území. K tomu jsou dnešní atlasy doplněny řadou přehledných tabulek a grafů. Hlavní přínos práce s nimi vidím v rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Obr. 10. Ukázka Školního atlasu dnešního světa od společnosti Terra (Foto autor)