Metodické kabinety pro DVPP
v Karlovarském kraji

Zkušenost z mezinárodní spolupráce učitelek MŠ

Autorka: Dagmar Kunzová

V roce 2005 ze setkání dvou přítelkyň ze dvou zemí vzešel základ pozdější stále se rozšiřující spolupráce učitelek mateřských škol z České republiky a Švédska.



V prvních letech se spolupráce uskutečňovala na základě vzájemných společných návštěv jak v soukromí, tak v pedagogických zařízeních. Skupinky z obou zemí měly možnost vzájemně porovnávat úroveň jednotlivých škol, jejich vybavenost a také způsoby práce s dětmi. Seznámením se se školskými systémy v obou zemích měly možnost poznávat jejich odlišnosti, zvažovat výhody či nevýhody a podobně. V osobní rovině se pak začala rozvíjet přátelství, která se dalšími setkáními mohla dále prohlubovat. V současnosti tu máme již vybudovaná mnoholetá partnerství školek i jedinců. Děti se vzájemně obohacují stálými kontakty v podobě uskutečňovaných projektů spolupráce. Dávají si vzájemně o sobě vědět, posílají si dárky, fotky i videa a zprávy o sobě. Učí se zpívat na melodie písní z jiné země a poznávají z vyprávění, jaké to tam je, jak tam žijí lidé a v čem je jiná než ta naše.

Sama jsem měla možnost navštívit Švédsko již několikrát a vzhledem k tomu, že jsem byla v projektu od jeho vzniku, mám možnost vidět, jak lidé ze dvou různých zemí dokážou ve vzájemném setkávání a vzájemnou inspirací posouvat své hranice jak v profesní, tak v lidské rovině.

Proniknout do kurikulárního světa švédských pedagogů znamená udivující zjištění. Oni vnitřně při pohledu na dítě žijí kvalitou: "Raduji se z toho, jaký jsi a co už umíš". Zatímco z motivu českých pedagogů až příliš často zaznívá: "Nemohu se radovat, zoufám si, protože vidím tvé nedostatky". Švédský pedagog si práci s dětmi užívá a je zde cítit určitá uvolněnost, protože postupuje po krůčkách. Na českém kolbišti často z učitelů crčí pot a krev, neboť za zády jim dýchá neúprosně čas a nedostižné mety. Mnohé z toho samozřejmě zapříčiňuje odlišné nastavení počtů žáků a pedagogů. Na švédské straně jsou počty dětí menší a pedagogického či nepedagogického personálu větší. Švédské kolegyně neskrývají obdiv nad tím, že jedna učitelka v Česku pracuje s tolik početnou skupinou dětí zcela sama.

Protože mým oborem je waldorfská pedagogika, navazujeme kontakty i se zařízeními podobného typu na švédské straně. Ráda bych vám vylíčila, něco z atmosféry těchto zařízení: domáckost prostředí čiší z každého koutu a jsou zde spíše menší prostory útulně zařízené. Každé dítě je individuálně mateřsky přijímáno dospělými. Při jídle sedá u stolů vždy skupinka s jedním dospělým, nenuceně si vyprávějí a umějí si vzájemně naslouchat. Panuje klidná a přirozená atmosféra. Učitelka doprovází děti motivací k jídlu tím, že dává najevo, jak jí chutná. Jemně děti povzbuzuje, dohlíží na to, co potřebují a individuálně jim přidává po malých porcích, co si žádají. V průběhu jídla nabízí krájenou zeleninu – například mrkvičku, kterou děti prokládají sousta jedeného oběda. Čas na jídlo trvá tak dlouho, jak je potřeba.

Zdá se to trochu jako sen? Ne, sen by to být neměl. Děti by měly mít právo žít v atmosféře, která k dětství patří. Mít svůj čas na své prožívání světa podle svých měřítek. Nebýt zajatci spěchu a plnění úkolů. Možná si připadáme, když zakládáme naše velkochovy dětí, že jsme dobří, vždyť to zvládáme. Ale jak to zvládají naši děti? Nestrádají trochu? Kde je prostor pro jejich potřebu žít a budovat sám sebe ze svých vlastních sil? Ne být pouze formován a hodnocen. Na kvalitě prvního sedmiletí závisí v mnohém i kvalita celé budoucí existence každého z nás. Když toto pochopíme, možná přehodnotíme způsob, jakým zacházíme s "potěrem", ze kterého má vzejít naše příští generace.

Setkání kultur je obrovským přínosem právě proto, že může pomáhat odhalovat něco, co nám bývá často skryto. Něco, co nevidíme, přestože to máme přímo před očima. Já děkuji, že mám tuto možnost poznání právě v setkání se švédským živlem. Je v mnohém odlišný od našeho, a proto je tak silně probouzející a inspirující.

Projekt spolupráce navazuje na naše setkání uskutečněné během podzimu minulého roku přípravou návštěvy švédských přátel u nás v roce letošním. Z původních sedmi lidí, kteří uskutečnili první návštěvu českých učitelek ve Švédsku, se okruh lidí, kteří na tomto projektu spolupracují, rozrostl na neuvěřitelných padesát lidí z obou zemí.



| Redaktor: Petr Chlebek | Vydáno dne 18. 04. 2014 | 963 přečtení | Tisk |
[Akt. známka: 2,33 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5