Metodické kabinety pro DVPP
v Karlovarském kraji

Výuka tématu druhé světové války pomocí příkladů z regionálních dějin

Autor: Vladimír Bružeňák

Téma novodobých dějin 20. století někdy činí při výuce dějepisu problémy, zejména vzhledem k jejich obsáhlosti, složitosti či politickému zabarvení. Při výuce této látky bývá pro žáky zajímavým srovnáním a možností, jak jim tyto dějiny přiblížit, využití příkladů z regionálních dějin.



Sokolovsko nabízí naštěstí v tomto ohledu poměrně zajímavé možnosti, jak na některých místních příkladech ukázat složitost tehdejší doby, souboj demokracie a totality, vzestup nacionalismu a šovinismu a v neposlední řadě i hrůzy holocaustu, jenž je sám o sobě v rámci dějin druhé světové války vlastní tematickou hmotou. Tvář Sokolovska také poskytuje nemálo látky k výkladu dějin poválečných.

K samotné výuce regionálních dějin se nabízí možnost využít dostupnou literaturu, která však zatím příliš rozsáhlá a faktograficky přesná není, dobový tisk, archiválie či fotografie. To však předpokládá učitelův hlubší zájem a znalosti. Využít lze proto například autorovy prezentace, jež jsou umístěny na stránkách Gymnázia Sokolov, a s jejich pomocí žákům odraz doby v regionu přiblížit.

Další možností je práce s pamětníky, ovšem v současné době je tato nabídka již velmi omezena, především vzhledem k jejich věku. Mnoho pamětníků druhé světové války také již zemřelo a zaleží jen na učitelových schopnostech, zda se mu podaří kontaktovat například sokolovskou pobočku Svazu bojovníků za svobodu a návštěvu pamětníka domluvit.

Velmi dobrou možností, jak žáky se zajímavými místy a jejich dějinami vztahujícími se ke druhé světové válce seznámit, je přímo tato místa navštívit v rámci exkurze. Tuto lze vykonat během jednoho dne a ani ujetá vzdálenost není příliš velká, takže časová a finanční náročnost nebude pro žáky větším problémem. Také není problémem dopředu připravit plán akce a pracovní listy pro žáky.

Začátkem exkurze může být samotný Sokolov, především pomník na sídlišti Vítězná, který připomíná místo, kde stála bývalá kasárna československé armády. V nich byl v letech 1941–1945 umístěn válečný lazaret pro nemocné a práce neschopné sovětské zajatce. Více jak 2300 jich zde zemřelo a jsou pohřbeni v sousedství městského hřbitova, kde je také vztyčen monumentální památník. I toto místo lze s žáky navštívit. K doplnění exkurze by neměla chybět návštěva sokolovského muzea, kde lze zhlédnout zhruba 30minutový film, který na konci války v lazaretu natočila americká armáda. Záběry vyhublých mrtvých těl sovětských zajatců působí poměrně otřesně, avšak zcela autenticky. Film je navíc promítán v expozici připomínající ženský koncentrační tábor ve Svatavě. Tato expozice by neměla být vynechána, zvláště když samotný areál tábora by měl být dalším cílem exkurze.

V muzeu lze také zhlédnout výpověď paní Evy Erbenové natočenou při návštěvě sokolovského gymnázia roku 2010. Tato žena se jako 14letá dívka účastnila na konci války tzv. pochodu smrti, jenž směřoval z Bavorska do jižních Čech. Při zastávce v ženském koncentračním táboře ve Svatavě jí tu před očima zemřela matka a její výpověď lze velmi dobře využít k výuce o holocaustu. Sokolovské muzeum má navíc připraveny pro žáky i pracovní listy a celý výukový program k tomuto tématu, včetně dokumentárního filmu, který byl dle příběhu Evy Erbenové natočen.

Zmínkou o Evě Erbenové a muzejní expozici jsme se dotkli další možné zastávky, a sice areálu bývalého ženského koncentračního tábora ve Svatavě-Podlesí. Na místě tábora je dnes již jen památník a zbytky táborového oplocení. V letech 1943–1945 prošlo tímto táborem na 3500 žen, které musely v nedaleké a dosud stojící továrně vyrábět letecké součástky. Koncem války tudy procházelo několik tzv. pochodů smrti, zejména židovských vězeňkyň. Celkem v táboře zemřelo na 80–100 žen, číslo může být však ještě vyšší. S žáky lze také zhlédnout informační desku a rybníček v areálu, který sloužil k trestání vězeňkyň.

Pomníky v Habartově a ve Svatavě

Pomníky v Habartově a ve Svatavě

Jako další zastávku je možno zvolit dvě nedaleké obce, Habartov a Krajkovou. Obě sehrály svou tragickou úlohu v roce 1938, kdy v československém pohraničí propuklo povstání místních nacistů proti československým orgánům. Ozbrojené střety v Habartově a Krajkové si vyžádaly celkem 14 lidských životů, Čechů i Němců. Další lidé byli těžce zraněni. V Krajkové lze navštívit místo tragédie před budovou radnice, na které je umístěna i pamětní deska. V Habartově lze poté kromě památníku navštívit i malé muzeum, z větší části věnované právě událostem roku 1938 na Sokolovsku. Po předchozí domluvě je možno objednat i odborného průvodce po expozici, a to v dobové uniformě, což žáky jistě potěší a zaujme.

Pomník na Bublavě

Pomník na Bublavě

V případě času a možností lze jako další alternativu zvolit obec Bublavu, kde stojí malý památník věnovaný dalším třem obětem nacistického povstání ze září 1938. Záhodno by bylo též dojít se žáky až ke státní hranici, kde stávala budova celnice. U ní celý bublavský incident vlastně začal. Na příkladu již neexistujících budov na české straně hranic lze také žákům osvětlit poválečný odsun německého obyvatelstva a neblahou dobu po roce 1948, kdy bylo při hranicích zřízeno tzv. hraniční pásmo. Prakticky všechny budovy na české straně byly v tomto pásmu do hloubky několika kilometrů zničeny, kdežto na německé straně, přímo u hranic, budovy dosud stojí.

Pokud by opravdu byl exkurzi věnován celý den, je také možno dojet do obce Přebuz a odtud se pěšky vydat k areálu bývalého cínového dolu, jehož trosky dodnes existují a při němž byl za války zřízen pracovní tábor hlavně sovětských a francouzských zajatců. Na závěr lze navštívit na přebuzském hřbitově hrob německého poručíka Adalberta Kapperera, jenž byl pro údajnou zbabělost oběšen vlastními úřady na konci války, konkrétně 20. dubna 1945. Tímto příkladem nesmyslnosti a absurdity války lze celou exkurzi ukončit.

V rámci jednodenní exkurze není nutné navštívit všechna místa, záleží jen na pedagogovi, jaká místa zvolí a v jakém časovém sledu a objemu je se žáky navštíví.



| Redaktor: Petr Chlebek | Vydáno dne 14. 02. 2014 | 1258 přečtení | Tisk |
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5