Metodické kabinety pro DVPP
v Karlovarském kraji

Architektonické památky Sokolovska aneb Několik nápadů učitele výtvarné výchovy

Autor: Vladimír Prokop

Architektonické památky Sokolovska je téma, na které lze nahlížet z mnoha úhlů. Věcně, tedy spíše uměnovědně, nebo jako na motivaci k daleko širší diskusi o našem regionu, tolik výjimečném svou polohou a historií.



Není žádným tajemstvím, že tzv. výchovné předměty nikdy neměly pevné postavení ve vzdělávacím procesu. Nemám na mysli jen hodinovou dotaci, která je vždy v okamžiku "ekonomické pohotovosti" postupně a nenápadně snižována, ale nelze pominout ani pozici výchov v povědomí společnosti, ale také ředitelů škol. Vychovávat k estetickému cítění, ke vztahu ke kulturnímu dědictví, k formování určitých postojů, k lidskému "umu" jako takovému, to jsou dnes atributy sekundární, neb nejen že nezapadají do dnešního povrchního a konzumního světa, ale oproti exaktním oborům se výsledek výchovného působení projeví až v časově vzdáleném horizontu. Nelze okamžitě změřit, nelze testovat, nelze hmatatelně doložit, to jsou v celkovém součtu handicapy všech výchov, které je odsouvají na periferii vzdělávání, potažmo vychovávání.

Kráse, umění, vkusu a estetičnu dnešní doba nepřeje nejen ve školství, nýbrž jsou vytlačovány i z běžného života. Žehrat na diktaturu počítačů a sociálních sítí nemá smyslu, staly se součástí systému. Osobně vnímám daleko větší nebezpečí v apatii těch, kteří vychovávají doma. Už i oni se stali produkty "moderního" společenství, své děti nevychovávají, jen se s nimi setkávají ve stejných místnostech. Návštěva výstavy, kostela, zámku, hradu, muzea, potažmo inspirativní přírody, pátrání v minulosti a uvědomování si sounáležitosti s kulturní historií, a nacházet tak opěrné body pro další poznávání, sebepoznávání a vytváření hierarchie hodnot, to je příliš vzácné koření. Bojím se konstatovat, že škola je v současnosti skutečně jediné místo, kde se dítě může alespoň na chvíli vymanit z hektického okolí.

Architektonické památky Sokolovska je téma, na které lze nahlížet z mnoha úhlů. Věcně, tedy spíše uměnovědně, nebo jako na motivaci k daleko širší diskusi o našem regionu, tolik výjimečném svou polohou a historií. Následující řádky jsou pouze základním přehledem inspirativních nápadů "obyčejného" pedagoga výtvarné výchovy.

A. Diskuse se žáky na téma, v čem je náš okres specifický, zvláštní (například oproti lokalitám ze středních Čech), co vše mohlo především ve 20. století ovlivňovat jeho dějiny, co vše museli prožít místní lidé (jistě pomůže zjištění, kdo z žáků má německé předky). Místo diskuse lze zadat jako domácí přípravu, v níž by neměl scházet rozhovor se seniory – každý osobní příběh autentický nebo zprostředkovaný má emotivní účinnost a přidává na důvěryhodnosti. Neměli bychom opomenout následující faktory:

  • Odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce – dobrá rada, v tuto chvíli se raději vyhnout (vzhledem ke směřování diskuse) legislativním a morálním aspektům (lze dodatečně využít v jiných výchovách).
  • Osídlení pohraničí (Sudet) převážně českým obyvatelstvem bez vazby a vztahu k regionu a zcela jiného sociálního spektra (bude nutno vysvětlit).
  • Založení vojenského prostoru Prameny ve Slavkovském lese a likvidace několika významných obcí (Čistá, Smrkovec atd.).
  • Rozmach dolové činnosti, který vedl k likvidaci mnoha dalších obcí (Vítkov, Jehličná atd.).
  • Po roce 1948 totalitní režim, který ochranu kulturního dědictví cíleně odsouval na vedlejší kolej (lze zmínit absolutní nezájem o největší poutní místo Chlum Svaté Maří) – dokonce přejmenováno na Chlum nad Ohří.
  • Legitimní otázky: Jaký vliv mohly mít tyto dějinné zvraty na umělecké památky? Jak si člověk utváří vztah k místu, kde žije? Jak poznáme (na čem), že člověk má pouto k regionu?

B. Architektonické památky Sokolovska – ukázat několik příkladů z přiložené digitální databáze (sakrální stavby, zámky, hrady), vhodný menší slovní doprovod. Potom ukázat kresbu zbořeného kostela z obce Smrkovec a přiblížit jeho osud (zlikvidován jen proto, aby zde mohli cvičit čeští vojáci). V této souvislosti je na místě pustit ukázku z instruktážního filmu Boj o osadu, který přibližuje vojenskou devastaci městečka Čistá (odkaz viz níže). Velice zajímavé, drastické a emotivní.

  • Legitimní otázky: Poznáváte některé stavby z databáze? Které nejvíce zaujaly? Viděli jste některé z nich v reálu? Jaké pocity máte, když se díváte na monumentální stavbu starou několik staletí? K jakým účelům byla ta či ona stavba vybudována? Proč bychom měli v současné době tyto památky chránit a rekonstruovat? Jaká architektura zůstane dalším generacím po naší "moderní" společnosti? Měli bychom se vůbec (a proč) zajímat o kulturní dědictví?

C. Pro zpestření lze z databáze 32 fotografií architektonických památek připravit jakoukoliv soutěž – například "poznávačku" nebo tzv. pexeso. Lze také v hodině výtvarné výchovy nakreslit (namalovat) jednu z těchto staveb. Nemusí se čekat na příhodné počasí, mám dobrou zkušenost kresby z promítané architektury z dataprojektoru (navíc se výborně zužitkuje při seznamování základů perspektivy).

D. Úkoly – v rámci poznávání regionu lze doporučit, aby každý žák navštívil alespoň 5 památek z databáze osobně. Může zjistit základní historické údaje, může osobně fotografovat, může zařadit do kulturní epochy a toto včlenění zdůvodnit. Taky lze přiloženou databázi fotografií využít k tomu, že si žák nalepí jednotlivé památky na velkou čtvrtku, na níž bude nakreslena mapa okresu atd..  

Závěr

Výše uvedené řádky nejsou přípravou na hodinu výtvarné výchovy, jsou jen určitou sumarizací nápadů, které by mohly pomoci jak učiteli, tak zejména žákům vytvářet si vztah ke kulturnímu dědictví.



| Redaktor: Petr Chlebek | Vydáno dne 29. 11. 2013 | 1195 přečtení | Tisk |
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5