v Karlovarském kraji
Archeoskanzeny a centra experimentální archeologie aneb pravěk a raný středověk promlouvá k dnešku (2. část)
Autor: Jaroslav Staněk
Následující, zdaleka ne úplný přehled center experimentální archeologie může posloužit jako základní orientační nebo motivační prostředek pro kolegy, kteří by uvažovali o zařazení exkurzí do výuky. Zastavím se u objektů, s nimiž mám osobní zkušenost, a které mohu doporučit k možné návštěvě.
Březno u Loun
Archeoskanzen v Březně u Loun je naším nejstarším, je provozován Okresním muzeem v Lounech a pro zájemce z našeho kraje má tu nespornou výhodu, že je dostupný i na jednodenní exkurzi i z nejvzdálenějších krajských míst. Pod vedením PhDr. Ivany Pleinerové vznikly na místech původních, archeology odkrývaných lokalit, jejich kopie za použití dobových technologií i nástrojů v průběhu osmdesátých a devadesátých let 20. století.
Magnetem objektu je neolitický dlouhý dům z doby před 6000 lety. V době naší únorové návštěvy se teploty pohybovaly několik stupňů pod bodem mrazu a tak nám pracovníci muzea vyšli vstříc a v objektu rozdělali oheň, abychom viděli, jak vypadalo vytápění a jeho odkuřování bez komínu. Dům byl právě v zimě experimentálně obýván, aby se ověřily podmínky celoročního pobytu v něm. Stěny domu jsou vypleteny proutím a kryty mazanicovou omítkou, střecha rákosem, nacházejícím se podél Ohře. Součástí objektu jsou raně slovanské a germánské roubené polozemnice z období 6. - 9. st. n. l. a zásobní jámy na obilí. Součástí některých staveb je interiérové vybavení - mlýnek na obilí, repliky keramických nádob, pícka. Zasvěceného průvodce po archeoskanzenu nám dělal ředitel muzea v Lounech PhDr. Bedřich Štauber, jehož přístup byl velmi vstřícný.
Březno - neolitický dlouhý dům
Jivjany
Dalším relativně snadno dostupným místem z Karlovarského kraje jsou Jivjany, vesnička, kterou budete poměrně nesnadno hledat v domažlickém okrese poblíž Horšovského Týna. Zde, na soukromém pozemku, rukama nadšených amatérů sdružených kolem ochotnického divadelního spolku Vousův kmen, postupně vzniká sídelní hradiště inspirované keltským odkazem. Lokalita, výhradně budovaná za peníze členů souboru, nabízí mimořádnou příležitost sledovat, jak těžce se archeoskanzen rodí, zvláště pokud je závislý na práci neplacených amatérů. Letos čtvrtým rokem, od vydání stavebního povolení, vznikly v lokalitě dvě dílny: kolárna a hrnčírna, palisáda a dobudovává se sýpka na kůlech s mazanicovou omítkou. Ve výstavbě je velký panský dům a vstupní brána. Průvodce po objektu nám dělal jeden z budovatelů objektu, který bydlí v barokním statku pouze několik metrů od archeoskanzenu. Bývá k dispozici zájemcům o prohlídku. Kromě vlastního areálu jsme měli možnost prohlédnout si unikátní muzeum v budově barokního špejcharu, jehož páteří je expozice nejrůznějších předmětů z domažlicka a jižního plzeňska. Od šičích strojů a fotoaparátů po zemědělské nástroje. V Jivjanech je možno dohodnout možnost praktické ukázky tradičních řemeslných postupů: výrobu keramiky jak ručně tak na kruhu, mletí obilí na rotačním mlýnku, košíkářské práce, ražbu mincí nebo tradiční způsob zapalování ohně. Vřele doporučuji. Odměnou při hledání Jivjan vám budou přátelští milovníci doby železné.
Jivjany - repliky keltských štítů
Všestary
Oproti jivjanskému objektu je archeopark ve Všestarech (cca 10 km severozápadně od Hradce Králové) pracovištěm vědecké instituce - University Hradec Králové. Rozsáhlá dostavba komplexu, financovaná z evropských rozvojových programů (40 miliónů) je profesionálním protipólem svépomocného jivjanského archeoparku. Nejprve vznikla v areálu vesnice, v níž byly rekonstruovány stavby dlouhého časového úseku (od 6. tisíceletí do 6. století před naším letopočtem). Součástí vesnice je několik pravěkých dílen, určených k výrobě nástrojů a keramiky a několik obytných staveb. Ty mají být rozšířeny o další eneolitické domy v roce 2013. Pravěké polozemnice, vyhřívané pouze otevřeným ohništěm, byly v rámci experimentu obývány v zimním období. Vesnička se budovala s použitím pravěkých nástrojů- kamenných seker, dřevěných motyk a rýčů. V roce 2013 má být uvedena do provozu rozsáhlá pravěká expozice v hlavní budově, nedaleko stávající vesnice. Ta má obsahovat ukázky pravěké krajiny, pohřbů, podzemních staveb pravěku, jeskyní s výzdobou. Problémem archeoparku ve Všestarech je větší vzdálenost z Karlovarského kraje. Jeho prohlídku by tak bylo možno spojit s nějakou další lokalitou a plánovat ji jako dvoudenní. Nabízí se kupříkladu památníky druhé největší evropské bitvy 19. století - bitvy u Hradce Králové z roku 1866. Vesničky, kde se střetnutí rakouské a pruské armády odehrálo, jsou roztroušeny v bezprostředním okolí Všestar a jsou propojeny historickou naučnou stezkou.
Všestary - detail spoje střešních trámů a vnitřní strany doškové střechy
Modrá
Skutečným unikátem v rámci ČR je archeoskanzen v Modré u Uherského Hradiště. Jedná se o největší objekt svého druhu, který představuje kompletní vesnici z 9. st. n. l., z doby Velké Moravy, o 19-ti objektech, včetně hradebního opevnění, strážních věží a kostela. Objekt obsahuje šest staveb obytného charakteru, dílny (keramickou, kovářskou, kovoliteckou a šperkařskou, pekařskou), stavbu palácového typu – obydlí a reprezentativní prostory knížete a sálový kostel zbudovaný na podkladě archeologického výzkumu v těsné blízkosti. Kostelík představuje nejstarší typ křesťanských svatyní na území Velké Moravy. Součástí areálu jsou i hospodářské budovy a domácí zvířata. Pro školy jsou připraveny koncipované výukové programy.
Z našeho regionu je to do Modré skutečně přes celou republiku, proto by bylo vhodné návštěvu Modré spojit například s necelým kilometrem vzdáleným Velehradem - klíčovým náboženským a poutním místem ČR, kdysi metropolí Velké Moravy a sídelním místem věrozvěsta Metoděje. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší církevní stavbou na Moravě a je součástí rozsáhlého barokního komplexu, dnes ve vlastnictví jezuitského řádu. Nově zvolený papež František má Velehrad v letošním roce navštívit.
Modrá - kostel s. Jana
Modrá - kostel s. Jana, pohled do sálu s kněžištěm a oltářem
Modrá - roubený dům, převažující typ obytného stavení velkomoravských hradišť
Villa Nova Uhřínov
Exkurze po centrech experimentální archeologie zakončíme u projektu občanského sdružení Villa Nova z Orlických hor založenému v roce 1993. Specifikem projektu je pokus o napodobení středověkého způsobu zemědělství. Skanzen disponuje třemi políčky, na nichž jsou experimentálně zaváděny středověké pěstební práce (mulčování) a vysévány původní druhy plodin. Kromě tradičních obilovin zde pěstují i ty pozapomenuté nebo nepříliš známé. Z obilovin například proso, pohanku, bér vlašský nebo rosničku krvavou, z plodin technických len a konopí nebo lničku olejnou, která byla ve středověku, kromě máku používaná k lisování oleje. V centru probíhá i barvení látek starými postupy za použití barvířských rostlin jako jsou mařinka barvířská, svízel siřišťový, kručinka barvířská, boryt, rýt a další nebo pěstování léčivých rostlin. Program Okno do minulosti nabízí školám jednodenní projektovou výuku s kombinací historických témat a ekologické výchovy. Lze si v něm vyzkoušet mletí obilí a pečení placek z něj, tkaní textilií nebo výrobu uměleckých předmětů z kostí. Případně i mnohem složitější postupy jako vydělávání kůží nebo tavbu skla, bělení prádla pomocí potaše. Uřínovský archeoskanzen provozují, stejně jako ten jivjanský, nadšení amatéři s profesionálním přístupem.
Sice pobytové několikadenní programy české archeoskanzeny, na rozdíl od dánských, nenabízejí, ale přesto se jedná o unikátní dostupná místa živé historie, se značným výukovým potenciálem.
Odkazy na další archeoskanzeny na stránkách Národního muzea.