Autor: Milan Šatra
V posledních letech se v české společnosti objevil obrovský problém s finanční negramotností značné části populace. Neznalosti z oblasti finančního světa přivedly řadu jednotlivců i rodin do svízelné finanční situace, v krajním případě až do dluhové pasti. Česká vláda se tento problém snaží řešit různými vzdělávacími aktivitami pro dospělé, ale zcela logicky vznikl požadavek na zahájení základního finančního vzdělávání již na základní škole.
Podpora základů finančního vzdělávání na základní škole byl deklarován různými oficiálními dokumenty (dne 7. 12. 2005 vláda České republiky usnesením č. 1594 uložila ministru financí, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a ministru průmyslu a obchodu připravit materiál Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, v prosinci 2007 proběhla aktualizace tohoto dokumentu v souladu se Strategií finančního vzdělávání, jejíž součástí jsou Standardy finanční gramotnosti pro základní a střední vzdělávání) a po praktické stránce pak především zařazením této oblasti do projektu EU peníze školám v oblasti VI. Byla zde vyjádřena jednoznačná finanční podpora pro vznik digitálních učebních materiálů přímo na základních školách. Na naší škole jsme uvedené "šablony" také využili a pro ověření vzniklých DUMů byl do výuky zařazen v 8. a 9. ročníku nepovinný předmět Finanční gramotnost. Výuka tohoto předmětu nám jednoznačně potvrdila jeho nutnost a obrovskou užitečnost. Zároveň nám dokázala, že je mimořádně vhodné shromáždit veškeré poznatky a kompetence z oblasti finanční gramotnosti z různých společenských a přírodovědných předmětů do jednoho specializovaného a tak předávat potřebné vědomosti, dovednosti a kompetence žákům uceleně. Jeho zařazení v tomto školním roce mezi předměty povinné nám dosavadní zkušenosti jen potvrdily.
V současné době došlo k úpravě Rámcového vzdělávacího programu, kdy je již zařazení vzdělávání finanční gramotnosti zařazeno mezi povinné v rámci vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Všechny základní školy nyní stojí před vskutku nerudovskou otázkou "kam s ní?". Rád bych nyní předal naše zkušenosti s výukou finanční gramotnosti na naší škole a částečně tím i polemizoval s doporučeními obsaženými v Interaktivním průvodci změnami RVP na webu www.rvp.cz. Zároveň upozorňuji, že se veškeré úvahy a doporučení týkají pouze výuky na 2. stupni základní školy a jim odpovídajícím ročníkům víceletých gymnázií, pro které jsou změny Rámcového vzdělávacího programu stejně závazné jako pro základní školy, neboť poskytují stejné základní vzdělání.
Závazný dokument Rámcový vzdělávací program definuje požadované výstupy na konci školní docházky, nedefinuje však jejich způsob dosažení v průběhu času, tj. v rámci jednotlivých ročníků. Interaktivní průvodce na webu www.rvp.cz však obsahuje doporučené rozložení požadovaných výstupů do jednotlivých ročníků v rámci výuky oblasti Člověk a společnost (zpravidla předmět Základy společenských věd, Občanská nauka apod.), případně některé pasáže v oblasti matematiky (finanční matematika). V podstatě se jedná o řešení ve formě průřezových témat. Je ale otázkou, zda by nebylo vhodnější shromáždit všechny požadované výstupy do jednoho specializovaného předmětu. S tím se také nesou otázky kdy tento předmět zařadit do výuky a kdo ho bude vyučovat.
V případě, že se škola rozhodne podobně jako u nás zařadit výuku finanční gramotnosti v podobě nového předmětu, je nutné někde získat hodinu ve vzdělávacím plánu. Na naší škole jsme volili nejjednodušší a nejlogičtější možnost – úpravu obsahu předmětu Základy společenských věd (vypuštěním všech pasáží spojených s požadovanými výstupy v oblasti finanční gramotnosti) a jeho nahrazení v 9. ročníku novým povinným předmětem Finanční gramotnost.
Následuje otázka volby vyučujícího. Osobně jsem přesvědčen, že finanční gramotnost by měl být schopen odučit kterýkoliv z členů pedagogického sboru, neboť předpokládám, že většina z nás by měla být finančně gramotná. Vzhledem k zařazení do vzdělávací oblasti je však tato výuka nejblíže právě vyučujícím společenskovědních předmětů. Vzhledem k zařazeným oblastem finanční matematiky je možnou volbou i vyučující matematiky.
Přestože je výuka finanční gramotnosti vlastně úplně nová, lze již nyní využívat poměrně velkého množství tištěných i elektronických zdrojů. Proto doporučuji, aby se větší část výuky finanční gramotnosti odehrávala v učebně informatiky, aby žáci v co největší míře pracovali právě s dostupnými elektronickými zdroji (zvláště pak webovými stránkami finančních institucí).
Doufám, že tento článek bude užitečným zdrojem informací pro všechny školy, které budou řešit problém povinného zavedení výuky finanční gramotnosti do svých školních vzdělávacích programů pro příští školní rok nebo se pro změnu rozhodnou v pozdějších letech.